Jako byste hrách na stěnu házeli. Můžete svému dítěti neustále opakovat, aby se zklidnilo, neskákalo tolik, uklízelo si své hračky nebo nezapomínalo dělat domácí úkoly ze školy. Výsledek je stále stejný. Totiž žádný. Jak poznat ADHD?
Porucha pozornosti u dětí
Už jste smířili s tím, že máte prostě příliš živé dítě? Problém ale může být daleko složitější. Hyperkinetická porucha s poruchou pozornosti neboli ADHD patří mezi neurologické vývojové poruchy.
Postižený jedinec má potřebu neustále něco dělat, hýbat se, je impulzivní, nepozorný, zbrklý a nesoustředěný. A velmi často také hodně upovídaný.
Bohužel vlastní vůlí tyto projevy nedokáže tlumit, takže se veřejnosti může jevit jako nevychovaný. Jenže tento pohyb je pro dítě svým způsobem uvolnění nahromaděné energie.
Kdy je možné ADHD diagnostikovat
Hyperkinetická porucha se nejčastěji začíná projevovat u dětí v mladším školním věku. Ale první náznaky se objevují již mezi třetím a čtvrtým rokem.
Chlapci bývají častěji tímto postiženi než děvčata. Obvykle se udává, že mezi dětmi je asi pět až sedm procent těch s ADHD.
Přitom se nejedná o syndrom, který by znamenal u dítěte nižší inteligenci. Velmi často se jedná o děti chytré, ale vlivem nepozornosti a také vyrušování ve vyučování je na ně pohlíženo jako na problematické.
Diagnostiku ADHD provádí obvykle klinický psycholog nebo psychiatr.
Léčba hyperkinetické poruchy
Obvyklou léčbou ADHD jsou farmaka, psychoterapie a režimová opatření. Zásadní vliv mají rodiče. Porucha bývá totiž velmi častým zdrojem konfliktů mezi nimi a dětmi, případně dalšími členy rodiny. Proto se i rodiče musejí naučit, jak k dítěti mají přistupovat a jaký nastavit režim výchovy.
Zároveň je nutné, aby si rodiče uvědomili, že jejich dítě se takto nechová schválně a že to není jejich chyba. Dítě si naopak zaslouží vědět, že rodiče při něm stojí a mají ho rádi za všech okolností.
Zdroj informací: Moje zdraví