V minulosti byl morušovník v našich končinách poměrně rozšířeným stromem. Ještě v 19. století zdobil pražský Petřín. Potom jeho sláva pomalu uhasínala, aby se v současné době opět dostal do středu pozornosti majitelů velkých zahrad. Jak se morušovník pěstuje?
Z Asie až do Evropy
Původně pochází z Asie, kde se listy morušovníku živí motýl bourec morušový. Jeho kokony se využívají k získání pravého hedvábí. Není bez zajímavosti, že z jednoho kokonu je možné odmotat vlákno dlouhé 300 až 900 metrů.
Morušovník má raději teplo, takže se mu dařilo hlavně ve Středomoří. Zde ho znali už v antické době Řekové i Římané. Dále na sever do Evropy se morušovník dostal ve středověku.
Jak moruši pěstujeme
Tento ovocný strom se dožívá poměrně hodně vysokého věku, někdy až několika stovek let. Přitom dorůstá výšky až 18 metrů.
Protože okolo sebe nesnese jiné keře nebo stromy, je lepší ho sázet jako solitér s dostatkem prostoru v jeho bezprostředním okolí. Vysazuje se na podzim nebo na jaře. Před výsadbou do hluboké jámy je dobré namočit kořeny mladého stromku na několik hodin.
Prořezávat morušovník není nutné a hnojit také ne. Má totiž velmi hluboké kořeny, s jejichž pomocí si dokáže vytáhnout z hloubky potřebné živiny. Péče o něj tedy spočívá hlavně ve výběru vhodného místa na výsadbu.
Dařit se mu bude zejména v teplých oblastech, kde se pěstuje vinná réva. Ale protože je to celkem houževnatý strom, vydrží i naše mrazy.
Zdravotní účinky morušovníku
Nejčastěji se pěstují bílé nebo černé odrůdy morušovníku. Plody jsou podobné malině či ostružině, jsou šťavnaté a chutnají sladce. Morušovník je také významnou léčivkou. Obsahuje cenné vitamíny B1, B2, C a minerální látky.
Šťáva z moruší ulevuje od chrapotu a kašle, zároveň dovede udržovat stálou hladinu krevního cukru. Léčivé jsou ovšem i listy morušovníku, které se používají jako obklady při hemeroidech, pomáhají při zácpě, bércových vředech nebo na těžko se hojící rány.