Mezi tekutá hnojiva, která prakticky nic nestojí, patří i hnojivo z kopřiv. Pokud ve vašem okolí nerostou pouze kopřivy, je možné nasbírat spolu s nimi třeba i heřmánek, bršlici kozí nohu, pampelišku nebo mátu. Hodit se vám mohou ale i listy rajčat, červené řepy či kapusty. Základ hnojiva ale tvoří právě kopřivy. Pojďme se tedy podívat na to, jak udělat hnojivo z kopřiv.
Kopřivové hnojivo
Tohle účinné hnojivo lze vyrobit i v obyčejném hlubším kýblu. Všechny nasbírané listy rostlin nastříhejte pomocí nůžek tak, aby zasahovaly do dvou třetin vašeho kyblíku. Větší listy nastříhejte vždy na menší kusy.
Listy pak zalijte studenou vodou tak, aby byly všechny pořádně zanořené ve vodě. Nádobu je nutné zakrýt vždy víkem, aby mohl obsah dobře kvasit.
Na pomoc si můžete vzít i obyčejnou velkou poklici na vaření. Během kvašení, které bude probíhat i několik dlouhých týdnů obsah tu a tam pořádně promíchejte.
Během několika týdnů, kdy bude nálev kvasit, se kopřivy zcela rozpadnou. Po zhruba třech až čtyřech týdnech bude nutné nálev přecedit přes sítko s otvory.
Vzniklý sytě zelený a brčálově hustý nálev posléze přelijte do jiné nádoby.
Použití hnojiva
Hnojit kopřivovým hnojivem je nejlepší hned po dešti nebo za vlhkého počasí. V době parna nikdy vaše rostliny naopak nepřihnojujte. Kopřivový výluh podporuje především růst zeleniny i ovoce, proto je dobré dávat ho hned v začátku jara.
Mátový výluh je dobrý zase na okurky a rajčata, na hnojivo budete potřebovat asi tak 6-7 svazků máty. Nepodceňujte ani výluh například z kostivalů, které se báječně hodí na lilkovitou zeleninu
Škůdci, kteří během krátké a mírné zimy přežili, budou z kraje jara opět rychle útočit. Podporujte proto své rostliny hnojením a kvalitním kompostem. Bylinky, které vám zbydou, přihoďte na kompost, a i ony tak budou mít své využití.