Kokosový ořech představuje kousek exotiky, kterou si dnes můžeme domů přinést prakticky z každého supermarketu. Nadšení z exotického plodu však často rychle vystřídá bezmoc z neschopnosti dostat se k jeho dužině a osvěžujícímu mléku. Otevřít kokos však není tak těžké, chce to jen ten správný grif.
Jak otevřít kokos
Jako první si musíme uvědomit, co vlastně chceme z kokosu dostat. Koupíme-li si kokos můžeme z něj totiž získat tři věci: dužinu, kokosovou vodu (mléko) a slupku, kterou je možné použít například na zahradě nebo v domácnosti jako dekoraci.
Způsob otevírání by měl být zvolen podle toho, o jakou část kokosu máte největší zájem. Velmi často volí lidé upilování části kokosu.
Upilovat část kokosu je sice jednoduchá cesta k jeho otevření, ale ve chvíli, kdy pilka prochází slupkou, tak sebou strhává nečistoty, které se následně většinou dostanou až do kokosové vody, kterou tím znehodnotí.
Kokosová voda
První fáze otevírání by tak měla být zaměřena právě na získání kokosové vody.
Každý kokos má na sobě tři měkčí místa v podobě jistých prohlubní. Ve dvou z nich vytvořte otvory pomocí vývrtky (je lepší udělat dva otvory pro lepší odtok kokosové vody).
Dužina kokosu
Když již v kokosu není voda, je na čase získat bílou dužinu. K tomu budeme potřebovat otevřít kokos celý. Můžeme použít zmíněnou pilku. Před pilováním si ale vždy povrch kokosu očistěte od co největšího počtu vláken.
Tento způsob je nejlepší pokud chcete využít i slupku, neboť si jí nerozbijete, ale pouze rozdělíte na dvě části, ze kterých dužinu snadno vydlabete třeba lžící.
Rady na závěr
Kokos lze také vložit na hodinu do studené vody a následně rozbít kladivem. Druhou možností je dát kokos do trouby s teplotou 180 stupňů, kde zhruba po čtvrt hodině praskne. V těchto případech nicméně riskujete rozpadnutí slupky na několik malých částí, které lze pak jen těžko dále využít.
Při otevírání kokosu je také na místě dodržovat pravidla bezpečnosti, kdy například při špatném uchycení kokosu během pilování není zranění nikdy daleko. Mějte proto na paměti, že platí heslo “bezpečnost především”.