Mezi pokojovými rostlinami svým květenstvím vyniká řemenatka suříková. Pěstování klívie, což je jiné označení pro tuto květinu, patří k méně náročným. Přesto je třeba jí věnovat určitou péči, aby se vám v předjaří odvděčila nádhernými oranžovými květy.
Oblíbená pokojová rostlina už od 19. století
Domovinou řemenatky jsou suché skalnaté oblasti jižní Afriky, kde roste divoce. Do Evropy se dostala na počátku 19. století a hned se pěstování klívie stalo velmi populární.
Klívie nemá ráda přímé sluneční záření, které by mohlo listy spálit. Její dužnaté kořeny jsou přizpůsobené k dlouhému období bez deště, které v její domovině běžně bývá. V evropské půdě by proto růst nemohla, protože nesnáší velkou vlhkost.
Oblíbená je kvůli svým sytě zeleným listům a nenáročností na péči. Přitom se vyznačuje dlouhověkostí. Za vhodných podmínek vydrží růst i kvést téměř půl století.
Na ostré slunce zapomeňte, se zálivkou opatrně
Klívii vyhovuje běžná pokojová teplota okolo 20 stupňů Celsia a světlé stanoviště, nikoliv však na přímém slunci. Zaléváme ji vydatně tehdy, až substrát vyschne.
Jakmile však přijde srpen, postupně zálivku omezujeme a koncem září ji ukončíme úplně. V období klidu od září do ledna dáme klívie do místnosti, kde je maximálně teplota v rozmezí 4 až 10 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách sice klívie také roste, ale nekvete, což by byla škoda se nechat připravit o jedinečnost a krásu jejího květu. Pobyt v chladném prostředí totiž připraví tuto pokojovou rostlinu na kvetení.
Klívie se bude dobře vyjímat a prospívat i v bytě s menším množstvím přirozeného světla. Nechte ji raději na jednom místě, řemenatka miluje stálé stanoviště a světlo, jež proudí ze stejné strany.
Kdy je vhodné klívii přesadit?
Zdravou a silnou rostlinu přesazujeme přibližně jednou za čtyři roky, a to vždy jen do o něco většího květináče. Spodní část kořenů přitom opatrně odřízneme. Zároveň oddělíme nové výhonky, jež přesadíme do samostatného květináče. Substrát volíme bohatý na živiny.